Copy
Otevřít email v prohlížeči
Vážený pane hejtmane, vážené dámy, pánové,

první říjnový Monitoring EU je pro Vás připraven!



V Monitoringu se tento týden dočtete o schválení kontroverzního návrhu zákona o vnitřním trhu ve Velké Británii a následném zahájení právního řízení mezi Británií a Evropskou komisí, o chystaném nuceném odstoupení katalánského prezidenta na 18 měsíců z funkce, o nové české velvyslankyni při EU Editě Hrdé, o podnětu českých ministerstev k Evropské komisi ve věci rozšiřování polského dolu Turów či o analýze české strategie ochrany klimatu, kterou dle analytiků země zdaleka neplní.

Zprávy z evropských institucí informují o výzvě maďarského premiéra Viktora Orbána k odstoupení eurokomisařky Věry Jourové ze své funkce, o představení první zprávy Evropské komise o dodržování principů právního státu v zemích EU či o tématech aktuálně probíhajícího jednání prezidentů a premiérů zemí EU.

Zastoupení se v tomto týdnu zúčastnilo webináře s názvem Integrace vědy do Zelené dohody pro Evropu. Už 8. října se pak můžete těšit na další online Science Café, tentokrát
 s paní Leticií Botellou Sánchez z Výzkumného centra pro studium patogenů z rodu Phytophthora. Více informací se dočtete níže. Dále Zastoupení připravuje s ostatními partnery on-line workshop na téma Communicating Science #EngageAudience v rámci Evropského týdne regionů a měst 2020, který se uskuteční v říjnu.
 
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu v úterý schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Učinili tak navzdory tomu, že členové vlády před nedávnem přiznali, že by zákon porušil mezinárodní právo. Předlohu musí ještě schválit Sněmovna lordů, v reakci na schválení návrhu v Dolní sněmovně již však Evropská komise, po neúspěšných požadavcích na britskou vládu, aby do konce září z návrhu vypustila pasáže porušující právně závaznou dohodu, zahájila s Británií právní řízení. Návrh s cílem zajistit volný obchod mezi všemi částmi Británie porušuje tzv. protokol o Severním Irsku, který je jedním ze základních pilířů brexitové dohody, kterou loni Unie i Británie schválily. Dle schváleného návrhu bude tato část Británie součástí unijního volného trhu, což má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou, která zůstala součástí EU. Podle některých unijních politiků zákon výrazně zkomplikuje už tak složitá vyjednávání o budoucích vztazích, která aktuálně pokračují v Bruselu. Podle britské vlády je zákon o vnitřním trhu pojistkou pro případ, že by se dohodu do konce roku nepodařilo vyjednat.

Katalánský prezident bude muset odstoupit. Španělský nejvyšší soud v pondělí potvrdil rozsudek, který katalánskému prezidentovi Quimu Torrovi na 18 měsíců zakazuje výkon veřejné funkce kvůli tomu, že před loňskými parlamentními volbami odmítl sundat slogany podporující uvězněné separatisty. Rozsudek proti Torrovi, který bojuje za nezávislost Katalánska, vydal katalánský nejvyšší soud už v prosinci 2019. Nyní jej soudci národního nejvyššího soudu jednomyslně potvrdili. Torra tak bude muset odstoupit ze své funkce a zaplatit pokutu za "neuposlechnutí" ve výši 30 tisíc EUR.

Novou českou velvyslankyní při Evropské unii se ve čtvrtek 1. 10. 2020 stala diplomatka Edita Hrdá. České zastoupení při EU je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány, bude také hlavním orgánem pro koordinaci předsednictví v Radě EU. Právě příprava českého předsednictví v Unii, které je naplánováno na druhou polovinu roku 2022, bude hlavním úkolem velvyslankyně. Hrdá se v diplomacii pohybuje od roku 1992, působila například jako česká velvyslankyně v Argentině a Paraguayi či jako velvyslankyně při OSN v New Yorku. V posledních třech letech byla vrchní ředitelkou pro americký kontinent v Evropské službě pro vnější činnost a hlavním vyjednavačem EU pro politickou, rozvojovou a institucionální část asociačních dohod EU se zeměmi Latinské Ameriky. Předchůdcem Hrdé byl velvyslanec Jakub Dürr, který se v minulosti dostal do sporu s premiérem Andrejem Babišem právě kvůli rozpočtu na české předsednictví. Velvyslancem při EU se stal Dürr v roce 2018, o jeho předčasném ochodu se spekulovalo již několik měsíců. 

Ministerstva životního prostředí a zahraničí ČR ve středu podala podnět k Evropské komisi kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii. V podnětu si Česko stěžuje na to, že mu Polsko opakovaně odmítá poskytnout informace o vydaném povolení k těžbě do roku 2026 a neumožnilo Česku zapojit se do řízení o povolení těžební činnosti v ložisku Turów do roku 2044. Polsko navíc dle české strany schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení všech nezbytných náležitostí. Komise by se měla k podnětu vyjádřit do tří měsíců, Česko pak rozhodne o dalších krocích.


Česká republika neplní svou vlastní strategii ochrany klimatu. Dle analytiků lze označit českou strategii, kterou vláda přijala v roce 2017, jako prázdná slova na papíře. Na evropské úrovni se Česko zavázalo k postupnému snižování emisí skleníkových plynů. S plněním průběžných cílů mají zemi pomáhat strategické dokumenty. Tím stěžejním má být Politika ochrany klimatu (POK) pro období 2017 až 2030, která obsahuje celkem 40 opatření. Z těchto opatření se však zatím podařila splnit pouze čtyři. Autoři ve své studii využili tzv. semaforové hodnocení. Červenou barvou označili celkem devět opatření, která Česko neplní vůbec, nebo pouze minimálně. Do červené kategorie spadá například uvalení tzv. uhlíkové daně či plánovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech. Problém má Česko překvapivě i s národním akčním plánem jaderné energetiky. Jádro mělo podle původních plánů nahradit uhelné elektrárny a podílet se na celkové výrobě elektřiny z 50 procent. Dalších 26 oblastí je pak označeno oranžovou "výstražnou" barvou. Na semaforu opatření svítí kromě červených a oranžových barev také čtyři zelené body. Patří mezi ně podpora bioplynových stanic, kontrola dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu, vzdělávání v oblasti klimatu a novela zákona o podmínkách obchodování s emisemi skleníkových plynů, která měla zajistit financování mezinárodní ochrany klimatu z výnosů z dražeb emisních povolenek. Celou analýzu si můžete přečíst ZDE.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení. Uvedla to v týdnu agentura Reuters s odvoláním na Orbánův dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ve kterém reagoval na slova Jourové o "nemocné maďarské demokracii". Sám Orbán označuje politický systém prosazovaný svou vládou za „neliberální demokracii“. Jourová však v pátečním rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel uvedla, že maďarský premiér vytváří „nemocnou demokracii“. Dle Orbána se tím dopustila hanlivých veřejných prohlášení o Maďarsku a zároveň urazila občany EU maďarské národnosti tvrzením, že nejsou v postavení, aby si mohli vytvořit vlastní názor. Již v pondělí kvůli tomuto výroku vyzvala Jourovou k rezignaci maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Výzvy k odstoupení Jourové přicházejí v době, kdy Evropská komise dokončuje hodnocení stavu demokracie ve všech unijních zemích. Orbánova vláda podle Bruselu oslabuje v Maďarsku demokratické principy. Unijní orgány s Maďarskem dlouhodobě vedou řízení kvůli porušování evropských hodnot. Co se týče výroku Jourové, zastání se jí dostalo nejen z Česka, ale plnou podporu komisařce vyjádřila i její nadřízená, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V reakci na kritický dopis maďarského premiéra to uvedla mluvčí EK. Komise podle ní na dopis odpoví a je otevřena dalšímu dialogu s Maďarskem.

Den poté, co vyzval místopředsedkyni Komise Věru Jourovou premiér Orbán k rezignaci, představila Evropská komise první zprávu o dodržování principů právního státu v zemích Evropské unie, která má
být jedním z pilířů unijní kontroly stavu evropských demokracií. Komise zprávou zaměřenou na všech 27 unijních zemí reaguje na výtky vlád z Budapešti a Varšavy, podle jejichž politiků nehodnotí zacházení s demokracií všude stejně. Polsko například tvrdí, že podobný model vládní kontroly nad justicí, jaký za kritiky Bruselu zavádí, již funguje v dalších státech. Právě část věnovaná Maďarsku a Polsku, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot, patrně vzbudí největší pozornost.


Mezi hlavní témata dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí EU, které bylo zahájeno ve čtvrtek v Bruselu, budou patřit napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně. Političtí vůdci by měli hledat společnou řeč také v ochraně jednotného unijního trhu či přechodu k digitálnímu hospodářství. Vedle zahraniční politiky se budou lídři věnovat i ekonomickým tématům. Michel (předseda Rady EU) v posledních týdnech zdůrazňuje, že EU by měla v budoucnu posílit svou „strategickou autonomii“, shodnout by se měli na tom, že Unie bude pracovat na větší soběstačnosti například ve výrobě léků či dalších zásadních produktů. Unijní představitelé jsou zajedno v tom, že koronavirová krize odhalila zranitelnost Evropy v mnohém závislé například na asijské produkci a chtějí se poučit. Zvláště globálním posilováním Číny je pak motivována snaha lépe chránit unijní trh. V rámci navrhovaných závěrů by se lídři měli shodnout na tom, že EU v budoucnu hodlá ztížit přístup na svůj trh mimoevropským firmám, které se těší státní podpoře a mají proti těm unijním konkurenční výhodu. Předseda Evropské rady Charles Michel také na summitu navrhne, aby političtí vůdci zemí podpořili plán Evropské komise, podle něhož má být pětina peněz z fondu pokrizové obnovy hospodářství spojena s digitalizací ekonomik.

Ve středu 30. září se Zastoupení zúčastnilo webináře s názvem Integrace vědy do Zelené dohody pro Evropu. Akce se konala pod záštitou německého europoslance Norberta Linse, místopředsedy pracovní skupiny Evropského parlamentu pro změnu klimatu, biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj, za podpory Evropské geovědecké unie (EGU). V rámci dvou panelů vystoupili zástupci vědecké komunity, Evropského parlamentu i Evropského výboru regionů, kteří se shodli na potřebě větší provázanosti vědy a výzkumu při tvorbě politik, a to včetně otevřeného přístupu k datům, a zdůraznili také nezbytnost řešení založených na přírodě.

V rámci letošního Evropského týdne regionů a měst (EWRC) se stalo Zastoupení koordinátorem regionálního partnerství s názvem Regions for Open Science. Spolu s ostatními zapojenými partnery Zastoupení připravuje na 14. října 2020 workshop s názvem Communicating Science #EngageAudience na téma možností komunikace a popularizace vědy, vznikajících iniciativ v souvislosti s COVID a také mnoha dalšího. Za Jihomoravský kraj se online workshopu zúčastní Iva Šašinková, manažerka marketingu vědy na Masarykově univerzitě. Registrace na tento workshop je prodloužena do 7. října! Registrovat se můžete zde.

Zároveň bychom Vás rádi pozvali na další Science Café online, tentokrát s paní Leticií Botellou Sánchez z Výzkumného centra pro studium patogenů z rodu Phytophthora. Diskuze se uskuteční 8. října od 18 hodin. Bližší informace naleznete ZDE. Registrovat se můžete ZDE.

Email se nezobrazuje správně? Otevřete si jej v prohlížeči 
Zdroje využívané pro Monitoring EU: www.euroskop.cz; www.euractiv.cz/com; www.ihned.cz; https://ec.europa.eu/czech-republic/, www.europarl.europa.eu/portal/cs
©Kancelář Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci, příspěvková organizace

Cejl 494/25
602 00 Brno, Czech Republic
novackova.vendula@kjmk.eu

Pokud nechcete dostávat Monitoring EU, klikněte zde pro 

odhlášení ze seznamu odběratelů.
Facebook
Instagram
Twitter
LinkedIn
Website






This email was sent to <<Email Address>>
why did I get this?    unsubscribe from this list    update subscription preferences
Kancelář Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci · Cejl 494/25 · BRNO 60200 · Czech Republic

Email Marketing Powered by Mailchimp